wz

Slabikar studene fuze

Studena fuze, 11 let pote: Co je noveho?

(Toto je aktualizace clanku "Cold fusion, 1994: What's it all about?", ktery se nachazi pod timto clankem.

STEVEN B. KRIVIT 

Jedenact let uplynulo od doby, kdy Eugene Mallove a Jed Rothwell napsali "Slabikar studene fuze". Nyni je rok 2005. Co je noveho? A co ne? Tento clanek strucne odpovida na tyto otazky.

Je smutne, ze nejvetsi zmenou je ztrata Eugena Mallove, ktery byl brutalne zavrazden na jare roku 2004. V dobe, kdy pisu tento clanek, tato zahada neni vyresena, ani nejsou znama jmena podezrelych.

Podivam-li se na dnesek z perspektivy roku 1994, zda se, jako by vyzkum studene fuze v prubehu poslednich peti let ztratil znacnou cast sve hybnosti, trebaze se nyni zda, ze muze dojit k jeho obrozeni. V roce 1994, kdy byl vyzkum v USA financovan spolecnosti Electric Power Research Institute (EPRI) a v Japonsku ministerstvem prumyslu a mezinarodniho obchodu, panoval znacny optimizmus. Do poloviny 90. let vsak byly tyto programy odlozeny, protoze se zdalo, ze nedochazi k vyznamnemu pokroku.

Casopisy Journal of Electroanalytical Chemistry a Fusion Technology, ktere do te doby byly ochotny prijimat prace o studene fuzi, zmenily svou politiku a tyto prace prestaly otiskovat. Jen malo casopisu bylo ochotno tyto prace publikovat. Japonsky Casopis pro aplikovanou fyziku byl pozoruhodnou vyjimkou.

V tedo dobe se predpovedi v Malloveovych a Rothwellovych clancich zdaly byt realisticke, zalozene na pokroku, ktery pozorovali. Se solidnim, ale pomalym pokrokem v roce 1994 nemohli predvidat, nebo si predstavit zastaveni financovani a zavirani dveri vetsiny casopisu. Bohuzel prisel a uplynul rok 2000 bez predpovidaneho automobilu, pohaneneho studenou fuzi.

Predpovedi o horke fuzi se take nevyplnily. Mallove a Rothwell psali, ze zaniknou vsechny tokamaky a ze do roku 2005 zmizi Mezinarodni termojaderny experimentalni reaktor (International Thermonuclear Experimental Reactor, ITER). Jeho zaklady dosud nebyly zboreny.

Navzdory optimizmu stoupencu studene fuze a navzdory cynickemu pesimizmu druhych, vyzkum studene fuze stagnoval a dokonce trochu ziskal. Fakta o vede studene fuze zustala nezmenena. Nadale se objevovalo helium jako prevladajici vedlejsi produkt. Byly pozorovany neutrony, ale ve velmi nizkych urovnich. Zda se, ze produkovane jaderne zareni je neskodne pro zivotni prostredi a pro lidi je bezpecne. Ano, zni to prilis dobre, aby to byla pravda. Fakta pro uprimne skeptiky jsou vsak snadno dostupna. V poslednich letech bylo publikovano nekolik knih a zprav autoru Beaudetta, Krivita & Winocura a Rothwella, ktere tato fakta potvrzuji.

V roce 2004 se americke ministerstvo energetiky (U.S. Department of Energy, DoE) rozhodlo venovat studene fuzi druhy pohled. Narozdil od poslednich knih o tomto predmetu, zprava DoE tvrdi, ze na tomto poli neni od roku 1989 nic noveho. V tomto dokumentu je ukazano, ze zhruba tretina clenu poroty souhlasila, ze jsou zde anomalni efekty, a polovina recenzentu shledala dukazy prebytku energie prukaznymi. Zaver, ktery napsalo DoE, nesouhlasi s vseobecnym vnimanim recenzentu a zustava jaksi zahadou, proc se DoE k takovemu kroku vubec odhodlalo.

Navzdory faktu, ze se DoE rozhodlo v soucasnosti nefinancovat vyzkum studene fuze, zpravy z kompetentnich zdroju naznacuji, ze tento druhy pohled DoE pritahl znacnou pozornost soukromeho prumyslu a investoru k tomuto poli. Ackoli nejsou dostupne zadne podrobnosti, povesti naznacuji, ze soukromy prumysl vsadil na studenou fuzi, zatimco DoE zustava stranou.

Na nedavnem uznani studene fuze ma castecne zasluhu inovacni prace v Japonsku. Yasuhiro Iwamura z Mitsubishi Heavy Industries provedl bezchybny experiment, ktery demonstroval stoprocentni reprodukovatelnost. Jeho experiment byl nekolikrat zopakovan univerzirou v Osace take se stoprocentni reprodukovatelnosti.

Budoucnost studene fuze je presto nejista a nejnovejsi prognozy jsou negativni. Vyplyva z nich, ze behem pristich dvou desetileti bude vyzkum na tomto poli upadat. S nekolika vyjimkami, jako je relativne mlady Iwamura, vetsina nejzkusenejsich vyzkumniku studene fuze je na konci sveho zivota.

Mnoho z tech, kdo v roce 1989 zacali zkoumat studenou fuzi, se k tomu odhodlalo proto, ze jako duchodci meli dostatek volneho casu a lety nasbirane vedomosti, ktere lze ziskat pouze celozivotnimi zkusenostmi na poli vedy.

Jejich vedomosti dosud nebyly v sirsim meritku predany mladsim generacim budoucich vedcu. Pokud vyvstanou nejake nepriznive okolnosti, zpusobene bud casem a prirodou, nebo cinnosti lidi, spolecnost v pristich desetiletich ztrati mnoho vedcu-prukopniku. Jedinou otazkou zustava, zda budou mit cas a prilezitost ziskat tajemstvi studene fuze.

Steven Krivit je spoluautor knihy The Rebirth of Cold Fusion a starsi redaktor casopisu New Energy Times, weboveho informacniho bulletinu, ktery se specializuje na zpravy o studenefuzi a vzdelavaci informace.

Studena fuze, 1994: Co s ni?

EUGENE F. MALLOVE A JED ROTHWELL

Okopirovano se svolenim z cisla Kveten 1994 casopisu "Cold Fusion" a prevedeno do formatu HTML panem rei@mit.edu. Pravopisne chyby a preklepy jsou pravdepodobne zpusobeny chybnym prevodem (dokument byl rucne prepsan).
Back to the toplevel of the "Cold Fusion" homepage.
You can skip right to these informative sections:
         Major research organizations
         Recent Significant Developments

Co se stalo se studenou fuzi, "zazrakem nebo omylem", oznamenym v breznu 1989 dr. Martinem Fleschmannem a dr. Stanleyem Ponsem z Univerzity v Utahu? Nebylo by prekvapenim, kdybyste si mysleli, ze studena fuze je "mrtva", protoze nanestesti vedecky establishment, komunita horke fuze a mnozi novinari ignorovali nebo tupili vyzkum studene fuze.

Ale studena fuze ma ke smrti daleko. Je ziva nejen v tuctech laboratori ve Spojenych statech, ale i v rade zahranicnich vyzkumnych center, zejmena v Japonsku.

Zde jsou zakladni fakta o studene fuzi, platna na zacatku roku 1994. Chcete-li i nadale sledovat toto rychle se rozsirujici pole, predplatte si tento casopis, ktery vam kazdy mesic poskytne informace, ktere nikde jinde nenajdete plus shrnuti toho, co se ve svete pise v technickych casopisech.

 

Horka fuze versus studena fuze

Horka fuze je druh jaderne reakce, ktera probiha ve Slunci a ostatnich hvezdach. Pri teplotach v radu milionu stupnu mohou jadra atomu vodiku prekonat svou prirozenou tendenci vzajemne se odpuzovat a spojit se nebo fuzovat a vytvorit jadro helia. Pritom se uvolni obrovske mnozstvi energie, podle slavne Einsteinovy formule E=mc^2 hmota, ktera se ztrati v reakci je premenena na energii. Fuze je opacny proces k stepeni, pri nemz se uvolnuje energie stepenim tezkych jader uranu nebo plutonia.

Vedci z celeho sveta stravili vice nez ctyri desetileti a utratili miliardy dolaru (odhadem 15 miliard dolaru jen ve Spojenych statech) na vyzkum moznosti napodobit na Zemi pomoci technickych prostredku fuzni reakce , probihajici ve hvezdach. Jsou to slozite a velke stroje, ktere pouzivaji silna magneticka pole nebo vykonne lasery ke stlaceni a zahrati fuzniho paliva typicky izotopu vodiku, deiteria a tritia.

Program rizene horke fuze udelal obrovsky pokrok, ale vsichni souhlasi, ze prakticka zarizeni na horkou fuzi budou k dispozici nejdrive za 30 let. Horka fuze je velmi obtizny problem. Mnoho inzenyru dokonce i priznivci horke fuze naznacuji, ze reaktor "tokamak", ktery podporuje americke ministerstvo energetiky, nikdy nebude komercne vyuzitelnou technologii.

Americti inzenyri horke fuze a jejich zahranicni spolupracovnici nyni chteji postavit velky, slozity testovaci reaktor, nazyvany ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor), ktery mozna zacne fungovat v roce 2005. Komercni elektrarna na horkou fuzi nebude k dispozici nejmene do roku 2040. Rocni rozpocet pro vyzkum horke fuze v USA prekracuje 500 milionu dolaru a nyni pozaduji zvyseni tohoto rozpoctu pro financovani ITER.

Notabene, program horke fuze nikdy nevyprodukoval ani o jeden watt elektricke energie vice nez bylo vlozeno do kazdeho experimentu. Obcas, jako treba v prosinci 1993 v Princeton Plasma Physics Laboratory, je oznamen "prulom" v horke fuzi, kdy energie horke fuzni reakce dosahne rekordni urovne, ale tato uroven je vzdy pod mnozstvim vlozene elektricke energie.

 

Nemuzes ji uchopit, ale je skutecna

"Studena fuze" je skutecny, ale dosud ne uplne vysvetleny fenomen produkujici energii, k nemuz dochazi, kdyz obycejny vodik a tezky vodik, zvany deuterium, je dan dohromady s kovy, jako je paladium, titan a nikl. K vyvolani fuzni reakce je treba nejaky spousteci mechanismus, jako je elektrina nebo akusticka energie. V obycejne vode se vyskytuje velke mnozstvi obycejneho vodiku i deuteria at je to pramenita voda, morska voda, led nebo snih takze je pravdepodobne, ze to bude znamenat konec mnoha svetovych energetickych koncernu, pokud bude studena fuze vyvinuta pro komercni pouziti. To se zda byt nyni jiste. (Jeden atom vodiku ve forme deuteria je prirozene pritomen mezi 7000 atomy obycejneho vodiku a da se snadno oddelit.)

Studena fuze uvolnuje obrovske mnozstvi energie ve forme tepla, nikoli radiace jako horky fuze. Tato tepelna energie je radove stokrat az tisickrat vetsi nez teplo vyvinute v beznych chemickych reakci. Jestlize je studena fuze neznamou formou neskodne jaderne reakce jak vetsina vyzkumniku na tomto poli veri ma energie studene fuze v jedne krychlove mili morske vody vetsi potencial nez vsechny ropne rezervy na Zemi. At je vysvetleni jakekoli jaderna reakce, exoticka "superchemie", mozna vyzadujici nektere modifikace kvantove mechaniky nebo jeste bizarnejsi (jako je cerpani energie nuloveho bodu z prostoru na atomove urovni), zda se, ze studena fuze je predurcena stat se dominantnim zdrojem energie.

K studene fuzi dochazi, na rozdil od horke fuze, v pomerne jednoduchem pristroji. I kdyz ne bez nekterych potizi. Reakce studene fuze se nepodobaji reakcim konvencni horke fuze. Kdyby tomu tak bylo, experimentatory by zabijela silna radiace neutronu a paprsku gama. Studena fuze je prekvapive cista reakce, ktera dava velmi malo radiace, jez je bezna u stepne reakce a horke fuze. Pri experimentech se studenou fuzi bylo pozorovano nizkourovnove zareni neutronu, tritium, helium-4 a izotopy kovovych prvku.

Vyzkumnici studene fuze se pokusili najit teoreticke modely pro vysvetleni efektu studene fuze uvolnovani velkeho mnozstvi tepla, jaderne fenomeny nizke urovne a absence silneho skodliveho zareni a dalsich beznych jadernych efektu. Dosud neexistuje jednotna, vseobecne prijimana teorie, ktera vysvetluje vsechny tyto fenomeny. Neni vsak pochyb, ze tento fenomen existuje a ze bude nakonec vysvetlen velmi pravdepodobne behem pristich nekolika let.

 

Dukaz studene fuze

Nejdulezitejsim dukazem pro studenou fuzi je prebytek tepelne energie, ktera pochazi ze specialni elektrochemicke bunky mnohem vic tepla jde ven nez elektricke energie dovnitr. Kvalifikovani a peclivi vyzkumnici nyni potvrdili, ze za vhodnych podminek je mozne ziskat vice vystupni energie nez je do clanku vlozeno, v rozsahu od 10% do mnoha tisicinasobku vlozene energie! Na 4. mezinarodni konfereci o studene fuzi (prosinec 1993) jeden vyzkumnik, D. T. Mzuno z Hokkaido University, dokonce oznamil, ze dosahl pomeru vystup/vstup o hodnote 70.000! Nekdy tato energie vystupuje v impulzech, ale nekdy se objevuje spojite po stovky hodin a v nekterych pripadech dokonce po mnoho mesicu. Kdyz tuto energii nascitame a vyjadrime v kilowatthodinach, dojdeme nevyhnutne k zaveru, ze je uvolneno mnohem vice energie nez je mozne ziskat z jakekoli chemicke reakce (jak obycejne chapeme takovou reakci).

A je toho vic. Pri ruznych experimentech se studenou fuzi byly detekovany neutrony, tritium, energeticky nabite castice a dalsi ionizujici zareni. Behem poslednich nekolika let bylo nashromazdeno podivuhodne mnozstvi dukazu, ze pri studene fuzi dochazi k transmutaci prvku. Nekolik laboratori naslo napriklad helium-4 a atomy radioaktivnich kovu s nizkou urovni radiace. V palladiovych elektrodach clanku studene fuze se nasly izotopy stribra a rhodia, prestoze pred zacatkem experimentu tam zadne nebyly.

Tyto experimenty se, pokud jde o pristup a podminky, vzajemne velmi lisi. Takze je velmi nepravdepodobne, ze vsechny laboratore ve vsech experimentech delaly stejne systematicke chyby. Tyto jaderne efekty jsou jasnym dukazem jadernych procesu dosud neznameho charakteru. Tyto jaderne dukazy, samy o sobe, maji nesmirny vedecky vyznam. Prebytek energie v nekterych z techto experimentu je skutecnym dukazem, ze bylo objeveno neco, co ma nesmirny potencial technologickeho vyznamu.

V ranych dobach vyzkumu studene fuze, kdy se vedci ucili zopakovat tento efekt, bylo mnoho spatne provedenych experimentu a doslo k mnoha chybam. V tydnech, ktere nasledovaly po oznameni objevu dr. Martina Fleischmanna a Stanleye Ponse na univerzite v Utahu v roce 1989, se mnozi vedci pokouseli tento fenomen replikovat a selhali nebo si to alespon mysleli. Ve skutecnosti mohli ziskat kladne vysledky, ale z ruznych duvodu je spatne interpretovali a nevhodne informovali o svych datech.

Provedeni experimentu je znacne slozitejsi a obtiznejsi, nez jak se puvodne psalo v nekterych vedeckych a popularnich casopisech. Po pocatecnim nadseni mnoho vedcu podlehlo deziluzi, ale mensi pocet odhodlanych vedcu pokracoval v praci na problemu a nakonec se dostavil uspech. Brzy po oznameni objevu byl v Japonsku zalozen dlouhodoby program zahrnujici vice nez 100 vedcu ve 40-ti institucich. Tento program koordinoval dr. Hideo Ikegami z Narodniho institutu pro fuzni vedu v Nagoyi.

Dalsi dlouhodoby, dobre financovany program sponzoroval U.S. Electric Power Research Institute (popsany nize). Tyto programy postupne prinasely mnozstvi solidnich, peclive replikovanych experimentalnich dukazu. Mnohe z techto experimentu, provadenych behem poslednich peti let, vyprodukovaly takove mnozstvi tepla a pouzivali tak presne a citlive pristroje, ze jejich vysledky jsou naprosto prukazne. Je zjevne, ze lide, kteri tvrdi, ze muselo dojit k chybe, bud sami nikdy zadny experiment neprovedli, nebo po vlastnim neuspechu dosli k ukvapenemu zaveru, ze "studena fuze" je nemozna.

 

Hlavni vyzkumne organizace

Nekolik stovek laboratori po celem svete ziskalo pozitivni vysledky experimentu se studenou fuzi. Castecny seznam, ktery se objevil v knize "Fire from Ice: Searching for the Truth Behind the Cold Fusion Furor," z roku 1991 je jiz zastaraly. Konference, konana na jare 1991 v byvalem Sovetskem svazu, odhalila mnohem vic pozitivnich vysledku; stejne tak druha vyrocni konference, ktera se konala v Como, Italie, v cervenci 1991. Na Treti mezinarodni konferenci o studene fuzi, konane v rijnu 1992, se dukazy staly nezvratnymi. Na Ctvrte mezinarodni konferenci o studene fuzi (kveten, prosinec 1993), se vyzkum studene fuze rozvinul mnoha novymi smery: nove metody generovani prebytku energie a nova pozorovani zejmena zjevna transmutace tezkych prvku pri nizke energii. Vyzumna strediska v USA a v dalsich mistech sveta hlasila dulezite vysledky vyzkumu studene fuze:

Hlavni financni podpora pro vyzkum studene fuze prichazi z techto zdroju:

Ministerstvo skolstvi, japonska vlada. Vyzkum je koordinovan prostrednictvim japonskeho Narodniho institutu pro fuzni vedu v Nagoyi a provaden je v laboratorich Narodni univerzity. Ministerstvo skolstvi rocne utrati 15 az 20 milionu dolaru na vyzkum studene fuze. Na podzim 1991 Ministerstvo mezinarodniho obchodu zorganizovalo vyzkumne konzorcium deseti hlavnich japonskych korporaci, ktere mely napomahat vyzkumu studene fuze. Predtim bylo do tohoto vyzkumu zapejeno pouze Ministerstvo skolstvi. Toto konzorcium nese nazev "Vybor pro novou vodikovou energii" ("The New Hydrogen Energy Panel", NHEP). Na jare 1992, kdy aktivity Vyboru byly jiz siroce znamy, japonske noviny oznamily, ze pet dalsich hlavnich japonskych korporaci pozadalo, aby byly do vyzkumu zarazeny.

V polovine roku 1992 spolecnost MITI oznamila zahajeni ctyrleteho programu vyzkumu studene fuze, do nehoz investuje 3 miliardy jenu (24 milionu dolaru). Tyto penize byly utraceny na zvlastni vydaje v narodnich laboratorich, jako jsou zahranicni cesty a nakup specialnich pristroju nad ramec beznych potreb. Tato suma nezahrnovala platy zamestnancu a rezii, ktere se hradily z oddeleneho rozpoctu, a naklady vynalozene soukromym sektorem, ktere jak vime byly podstatne. Ve skutecnosti se ocekavalo, ze clenske korporace prispeji ctyrmi miliony dolaru navic, takze celkova suma byla 28 milionu dolaru. Clenove jak MITI, tak NHEP zduraznovali, ze jejich financovani studene fuze je pruzne a muze byt navyseno. Soucasne rocni vydaje na studenou fuzi se v Japonsku pravdepodobne priblizi 100 milionu dolaru.

Spolecnost Electric Power Research Institute (EPRI), Palo Alto, CA. (ktera je vyzkumnou zakladnou americkeho elektrotechnickeho prumyslu s rocnim rozpoctem 500 milionu dolaru) ke konci roku 1991 utratila 6 milionu dolaru na studenou fuzi a jeji rozpocet na tento vyzkum v roce 1992 byl 12 milionu dolaru. Vyzkumny program spolecnosti EPRI pokracuje a vynaklada na nej nekolik milionu dolaru rocne. Jeji sponzorstvi Ctvrte mezinarodni konference o studene fuzi (prosinec 1993) znamena, ze tato mocna vyzkumna organizace zustane na tomto poli i nadale.

Verejne oznameni v prosinci 1993, ze spolecnost ENECO se sidlem v Salt Lake City, ziskala celosvetova patentova prava na patenty univerzity v Utahu, ktere se tykaji studene fuze, je dalsi znamkou vzrustajiciho zajmu soukromych spolecnosti o vyzkum a vyvoj studene fuze.

 

Vaznamny vyvoj v nedavne dobe

Zde je nekolik z nejzajimavejsich zprav, ktere se objevily v poslednich letech:

"Hydrocatalysis Power Corporation (HPC) ma rozsahly program teoretickeho a experimentalniho vyzkumu produkce energie z elektrolytickych clanku na lehkou vodu. Spolecnosti HPC a Thermacore, Inc., Lancaster, PA spolupracuji na vyvoji komercniho produktu. (Thermacore je respektovany dodavatel pro ministerstvo obrany a specializuje se na oblast prenosu tepla.) V soucasne dobe vsechny demonstracni clanky HPC a Thermacore produkuji prebytek tepla okamzite a nepretrzite. Clanky produkujici 50 wattu prebytku energie a vic byly v cinnosti dele nez jeden rok. Nektere clanky jsou schopny vyrobit desetkrat vice tepelne energie nez je mnozstvi vstupni elektricke energie.

Byl uspesne vyzkousen prototyp clanku produkujiciho paru V (puvodnim) experimentu bylo dosazeno pomeru tisic ku jedne a tento vysledek byl nezavisle potvrzen spolecnosti Thermacore, Inc. Spolecnost HPC k datu 21.4. 1989 podala celosvetove patenty tykajici se chemickeho slozeni, struktury a metod vytvoreni hydrokatalytickeho procesu. HPC a Thermacore nyni konstruuji demonstracni clanek pro vyrobu pary."

Dr. Mills a jeho kolegove veri, ze experimenty s obycejnou vodou jako energetickym zdrojem maji neobycejne technologicke moznosti, ale prijali velmi radikalni teorii vysvetlujici prebytek tepla. Tyto experimenty s obycejnou vodou byly poprve ohlaseny v kvetnu 1991 a od te doby byly mnohokrat zopakovany v Japonsku, Indii a v USA. Dr. Mills rika, ze pri katalytickem procesu je uvolnovan prebytek energie, pricemz elektron atomu vodiku prejde na nizsi orbitalni hladinu nez je jeho normalni stav, definovany obvyklym kvantove-mechanickym modelem atomu. Takze energie ulozena v atomu je katalyticky uvolnena. Mills povazuje mnoho jadernych procesu u studene fuze, o nichz se domniva, ze mohou byt vysvetleny jeho teorii, za skutecne.

Vyvazene vedecke zhodnoceni a referencni material

Vrele doporucujeme nekolik vynikajicich vedeckych recenzi z oblasti studene fuze. Ten, kdo se chce dozvedet vice o pozoruhodnem pokroku na tomto poli, by mel prozkoumat nasledujici:

Dr. Edmund Storms (Los Alamos National Laboratory), "Review of Experimental Observations About the Cold Fusion Effect," Fusion Technology , 1991, Vol. 20, December 1991, pp. 433-477.

Dr. M. Srinivasan (Bhabha Atomic Research Centre, Bombay, India), "Nuclear Fusion in an Atomic Lattice: Update on the International Status of Cold Fusion Research," Current Science , April 25 1991.

"A Review of the Investigations of the Fleischmann-Pons Phenomena," John O'M. Bockris, Guang H. Lin, and Nigel J.C. Packham, Fusion Technology , Vol. 18, August 1990, pp. 11-31.

BARC Studies in Cold Fusion (April-September 1989), Bhabha Atomic Research Centre, BARC - 1500, December 1989, P.K. Iyengar and M. Srinivasan; aslo in Fusion Technology Vol. 18, August 1990, pp. 32-94.

First Annual Conference on Cold Fusion (March 28-31, 1990): Conference Proceedings , by the National Cold Fusion Institute, Salt Lake City.

Anamalous Nuclear Effects in Deuterium/Solid Systems , American Institute of Physics Conference Proceedings 228, 1991, Steven E. Jones, Francesco Scaramuzzi, and David Worledge (editors), Proceedings of an International progress Review on Anomalous Nuclear Effects in Deuterium/Solid Systems, Brigham Young University, Provo, Utah, October 22-24, 1990 (approx. 1000 pages).

Investigation of Cold Fusion Phenomena in Deuterated Metals (four volumes), by the National Cold Fusion Institute (Salt Lake City), June 1991, now available from NTIS.

The Science of Cold Fusion: Proceedings of the II Annual ConferenceoOn Cold Fusion , June 29-July 4, 1991, Como, Italy, published by the Italian Physical Soceity, Bologna, Italy, 1991, edited by T. Bressani, E. Del Giudice, and G. Preparata (528 pages).

Frontiers of Cold Fusion, Proceedings of the Third International Conference on Cold Fusion (Nagoya, Japan 21-25 October 1992), edited by Dr. Hideo Ikegami, National Institute for Fusion Science, Nagoya 464-01, Japan.

"Summary of the Third International Conference on Cold Fusion in Nagoya," by Professor Peter L. Hagelstein, MIT (available from Cold Fusion Research Advocates).

"The Third International Conference on Cold fusion: Scrutiny, Invenctive, and Progress," By Drs. Victor Rehn and Iqbal Ahmad for the U.S. Office of Naval Research, Japan (available from Cold Fusion research Advocate).

"Anomalous Nulcear Reactions in Condensed Matter: A Report on the Third International Meeting on Cold Fusion" by Dr. Iqbal Ahmad for the U.S. Army Research Office (AMC) - Far East (available from Cold Fusion Research Advocates).

Technicky casopis vydavany Americkou jadernou spolecnosti (American Nuclear Society) s nazvem Fusion Technology byl drive venovan vyhradne horke fuzi. Od zari 1989, pod sefredaktorem profesorem Georgem Mileyem, mel tento casopis rozsahlou rubriku venovanou studene fuzi. Mezi casopisy, ktere prinasely clanky o studene fuzi, patri Japanese Journal of Applied Physics, Physics Letters A a The Journal of Electroanalytical Chemistry, kde se objevila prvni prace o studene fuzi.

Vedle casopisu "Cold Fusion", vydavaneho kazdy mesic, coz je prvni casopis na svete venovany vyhradne vyzkumu, vyvoji a investicim do studene fuze, existuje nekolik bulletinu, novin a popularnich casopisu, tere se zabyvaji studenou fuzi pravidelne, nebo prilezitostne, vcetne The Wall Street Journal, Business Week, Cold Fusion Times newsletter, Fusion Facts newsletter, 21st Century Science and Technolgoy.

Dalsi informace muzete ziskat take od redaktora casopisu "Cold Fusion", Jeda Rothwella, ktery je spoluzakladatelem Cold Fusion Research Advocates:

Jed Rothwell
Cold Fusion Research Advocates
2060 Peachtree Industrial Court ---
Suite 313
Chamblee, Georgia 30341
Phone: 404-451-9890; Fax: 404-458-2404

 

Otazka reprodukovatelnosti

Cold fusion effects have not always been easy to reproduce, but that does not make them any less real. The difficulties with reproducibility, however, are rapidly disappearing as researchers discover the conditions required to provoke the phenomena, such as sufficient deuterium loading of metal lattices, specific metallurgical requirements, and peculiar triggering mechanisms. Some experimenters now report very regular appearances of cold fusion phenomena, such as tritium production and excess power as exhibited by heating, and even boiling.

Critics of cold fusion research have regularly dismissed positive results simply because the effects have not always been repeatable. Of course, there are many natural phenomena that are highly erratic, not respeatable, and definitely not predictable, such as meteorite falls, lightning strikes, earthquakes, and the elusive "ball lightning." There are also a host of modern technical devices that will not function if subtle, sometimes poorly understood composition parameters are askew; semiconductor electronic devices are good examples of this. It is not so surprising that the exotic cold fusion phenomena are subject to smilar difficulties.

Negative results not necessarily negative

It is shocking but true. in the case of three major research groups that had supposedly negative results in the spring and summer of 1989 --- Caltech, the Harwell Laboratory in England, and MIT --- there now appear to be significant questions about their work which the scientific community at-large has not addressed. Three scientists have found simple algebraic errors in the Caltech work, which invalidate the paper's negative conclusions. These scientists wrote many times to Nature magazine, but Nature refused to publish the corrections. A critique, however, was published in Fusion Technology .

In the MIT Plasma Fusion Center case, serious questions have arisen about the methods used to evaluate excess heat results. The unpublished data appear to show indications of excess heat, but the published version does not show these indications. Furthermore, analysis of the methodology employed by this group revealed fatal flaws --- even if the data had been properly handled. (A technical discussion of the 1989 MIT Plasma Fusion Center cold fusion calorimetry appeared in Fusion Facts m August, 1992.)

In each ase of the widely-touted and supposedly completely "negative" Harwell Laboratory (U.K.) calormetry results, independent analysis of that laboratory's raw data show evidence of excess heat production. Details of the Harwell Laboratory problems have been published in both the THird and Fourth International Conference on Cold fusion Proceedings .

Theories of cold fusion

When conventional (low temperature) superconductivity was discovered accidentally in 1911, there was no physical theory that could explain it, nor was there any such theory for about the next half century. The much discussed high-temperature superconductivity, which appeared in 1986-1987, still has no satisfactory theory to account for it, yet industries and governments are bent on developing and commercializing it.

The same should be true for cold fusion. However, because cold fusion seems to be an even more radical departure from conventional physics wisdom than high temperature superconductivity, and because of the past reproducibility problems of cold fusion, the latter has not been accepted as readily as high-temperature superconductivity.

Cold fusion does not operate like hot fusion. That has been clear from the start. It must have some other explanation.

Happily, several scientists have proposed theories to explain cold fusion. Each of these theories might explain all or aspects of this astounding new physical phenomenon. Cold fusion theorists include physics Nobel laureate Julian Schwinger, Peter Hagelstein of MIT, Robert Bush of California Polytechnic Institute (Pomona), Scott and Talbott Chubb of the U.S. Naval Research Laboratory, Akito Takahashi of Osaka National University, Giuliano Preparata of the University of Milano hot fusion expert Frederick Mayer, Randell Mills of Hydrocatalysis power Corporation (Lancaster, Pennsylvania), and many others.

Notable cold fusion conferences

The Future: Too good to be true?

Cold fusion research is not "Big Science." It does not need massive installations, just relatively small-scale dedicated work at national laboratories, universities, and in private industries, which are already beginning to enter the field in the U.S.

Cold fusion does, however, required the talents of top scientists and engineers, combined with sophisticated analytical instrumentation. Federal laboratories, floudnering in search of a new misison, are well-equipped to support cold fusion research. Cold fusion research could well become a major mission for scientists at these laboratories. Cold fusion energy development, however, will domnantly be the territory for private industry. There is no need for massive government invetsment. But government must smooth the path for private efforts.

Is it really possible that a revolutionary energy technology has been inappropriately cast aside in the U.S.? That is exactly what has happened, as scientific and egnieering developments will show. This need not be true any longer. For the economic and enivironmental well-being of the nation and the world, every citizen must become aware of the facts about cold fusion, and help encourage funding for American research.

Probably the most difficult hurdle in trying to come to terms with cold fusion is that is seems too fantastic scientifically, and "too good to be true" economically and socially. But the same could have been and was said about many other technological revolutions as they began to happen.

Cold fusion will likely revolutionaize the world in ways we can barely begin to imagine. We believe that before the year 2000 there will be cold fusion powered autmobiles, home heating systems, small compact electrical generating units, and aerospace applications. These technologies will revolutionaize the world as they speed the end of the Fossil Fuel Age.

The stakes have never been higher. We should remember the sentiment of the famous scientist, Michael Faraday, in the last century, to whom we owe our revolutionary electrically pwoered civilization. He wrote, "Nothing is too wonderful to be true."

 

Zdroj: http://www.virtualschool.edu/mon/SocialConstruction/ColdFusionPrimer.html