wz

Jak zlepsit okna a nejen ty

Zdroj: home www of Jan Hollan

Uvod

Okna jsou velmi dulezitou casti budov. Poskytuji nam denni svetlo a vyhled ven. Svetlo zvenku, hlavne kdyz je ho hodne, nas (spolu s kratkovlnnym infracervenym zarenim) i hreje a okna tak predstavuji jedine topeni, ktere je zadarmo. A konecne okny vetrame, nebo dokonce jejich otevrenim dokoran propojujeme vnitrek budovy s exterierem.

Okna ale obvykle prinaseji i nevyhody, pokud je venku chladneji nez patnact stupnu. Plochou beznych oken unika velmi mnoho energie z teple budovy ven a kolem spatnych oken proudi dovnitr ci ven mnoho vzduchu, tim vic, cim je venku vetsi mraz. Bez vhodnych doplnku muzou prinaset okna, opira-li se do nich slunce, problem i v horkem obdobi: uvnitr muze byt jejich vinou jeste vetsi vedro nez venku.

Nevyhody oken lze nastesti i jednoduchymi a levnymi prostredky vyrazne omezit. Z nich nejznamejsi, nejsnazsi a nevyznamnejsi je jejich utesneni. Malo zname je zlepsovani oken pridanim levne dalsi cire vrstvy a podobne malo zname je i pouziti pokovenych folii jakozto rolet, o kterem budeme mluvit na konci.

Tesneni

Utesneni budovy ohromne prispeje ke zlepseni vnitrniho prostredi hlavne v mrazivem obdobi. U extremne netesnych oken odpadne proud studeneho vzduchu od okna k podlaze a dal a teploty v ruznych castech budovy se vyrovnaji -- stane se tak prijemne obyvatelna v teze plose, jako na zacatku podzimu. Ale i tehdy, kdyz jste netesnost dosud nepocitovali, se utesnenim pobyt uvnitr zlepsi: vyloucite jim obdobi sucheho vzduchu, ktery je neprijemny a nezdravy. Za suchy vzduch v nejchladnejsich mesicich mohou totiz prave skviry kolem oken a dveri, pripadne jeste vetsi skviry v konstrukci domu a ovsem kominy bez moznosti uzavirani.

Kominy

jsou prvni na rade, pokud nejsou pouzivany bez prestani po cele topne obdobi. Pokud se ale komin obcas pouziva, treba jen ctvrt hodiny denne pro plynovy ohrivac, je nezbytne aby poloha klapky ci prepazky, kterou je obvykle uzavren, byla napadne patrna. Jeste lepsi je, kdyz ohrivac nejde se zavrenou prepazkou vubec spustit. Instalovat prepazku je jednodussi nez vyrabet klapku -- staci nariznout plechovou rouru komina do poloviny obvodu a zasunout do nej plechovy pruh s koncem zastrihnutym do pulkruhu. Pokud klapku kupujete, zkontrolujte, jestli je po uzavreni dost tesna. Lehounka netesnost je vhodna jen pro staly plaminek plynoveho ohrivace, pokud jej uzivate (plaminek ma prikon asi sto wattu a spotrebuje az sto kubickych metru plynu za rok, zavrena klapka by mela propustit nejvyse tri sta litru vzduchu za hodinu).

Odtah nad varicem

v kuchyni je na tom podobne. I on by mel byt uzaviratelny prepazkou ci klapkou. Jeho uzavreni by melo byt napadne patrne, hlavne pouzivate-li plynovou troubu - je-li naopak pouzivan, mel by byt vybaven indikaci, kolik vzduchu jim odchazi, viz odstavec 2.4 ,,Stale vetrani``.

Zatmeleni spar

Stale skviry jsou na rade hned pote -- casto byvaji mezi zdi a futry (cili zarubnemi) oken ci dveri, mohou byt nad zidkami pod snizujicim se stropem obytneho podkrovi a u lehkych nezdenych budov i vsude mozne jinde. Vsechny se utesni zevnitr akrylatovym tmelem (krome tuby si musite koupit i vytlacovaci ,,pistoli``).

Skvira pod dvermi

Pohyblive casti budovy se uz neutesni tak rychle. Zacit je vhodne dvermi do chladnych prostor. Podstatne je opravit pripadne jejich prah, aby dolehal ke dverim tesne. Pokud jsou dvere bez prahu, je utesneni obtizne: nekdy staci na jejich spodni okraj pripevnit jen pruzny pruh plastu ci napriklad ,,Jekoru``, jindy je potreba specialni vysuvna lista. Pouzivaji se i huste kartace, ty ale ve skutecnosti netesni, jen zpomaluji proud vzduchu.

Paska z penoveho polyetylenu

Boky a a vrch dveri se tesni podobne jako okna. Nejsnaze tak, ze vsude, kde ke svemu ramu prilehaji s vetsi nez cvrtmilimetrovou mezerou, nalepime na ram prouzek penoveho polyetylenu. Samolepici prouzky se prodavaji v tloustce 3 mm a stlaci se az na dve desetiny milimetru. Nejprve kladou odpor, ale po dvaceti hodinach uz zustavaji slehnute do potrebne tenci vrstvy a pruzi jen zlehka. Tam, kde ani po tydnu neni na prouzku stlaceni pod puvodni tloustku patrne, muze byt vhodne pridat jeste jednu vrstvu. (Pokud je skvira zretelne tlustsi nez tri milimetry, muzeme rovnou uzit prouzku s tloustkou 5 mm.)

Pruzne tesneni z penoveho polyetylenu stoji pet az sest korun za metr delky a prodava se v bile ci sede variante. U nas se vyrabi v Technoplastu v Chropyni a prodava se krome firemnich prodejen i v nekterych ,,domacich potrebach``.

Tesni se nejteplejsi spara

Zarubne mohou mit nekolik ploch, ke kterym dvere ci ramy oken dolehaji. Na kterou z nich tesneni patri? Na tu, ktera je co nejvice vevnitr. Pokud by se totiz v zime vzduch z mistnosti, obsahujici hodne pary, dostal az skoro ven, kondenzovala by tam voda a konstrukce okna by trpela. Na vnejsi strane tlusteho ramu ma byt leda ochrana proti vode z deste ci tajiciho ledu, prubezne dokonale tesneni ale ne (nebo musi byt doplneno vetracimi otvory).

Jak postupovat

U oken, ktera maji dve kridla, nezapomente na utesneni skviry mezi jednim a druhym kridlem. Problematicke je utesneni prechodu mezi stykem obou kridel a zarubni, ale drobna netesnost nahore ci dole se da prominout -- je to konecne jen bod a ne dlouha spara s velkym uhrnnym prurezem. Pokud jsou skviry, ktere chceme penovym polyetylenem utesnit, z vetsi casti jen kolem jednoho milimetru tluste, je vhodne netesnit cele okno (ci dvere) najednou, ale postupne, kazdy den ci tyden dalsi usek, abychom se vyhnuli tomu, ze cele tesneni tezko stlacime (nebo je nestlaci rekneme dite, ktere dvermi za chvili projde). Je lepe nacit radeji vice oken ci mistnosti nez utesnit vzdy cele okno naraz.

Oprava zapadek

Casto byva potreba po instalovani tesneni opravit i zaviraci mechanismus okna, aby spravne zapadl a pak okno pritlacil. U neutesnenych oken mohl i ,,viklavy`` system nejak fungovat, ale pak uz prestane stacit pro pohodlne zavirani.

Nejtrvanlivejsi reseni: drazky a dute profily

Penovy polyetylen neni jedinym moznym tesnicim prostredkem. Jinou moznosti je pouzit tenkostennych trubicek ze silikonove gumy. Ty se zpravidla davaji o kousek jinam nez penove pasky - ne na nejvnitrnejsi dosedaci plochu, ale az do vnitrni hrany, kterou plocha konci. Tam totiz byva vice mista (trubicce nestaci dve desetiny milimetru) a take to odpovida jejimu tvaru. Trubicku by bylo mozne nalepit, ale to by bylo reseni omezene trvanlivosti. Na veky funguje jen mechanicke upevneni: trubicka je na jedne strane opatrena ,,perem``, ktere se vsune do drazky v ramu. Drazka se vyreze malou kotoucovou pilou s tlustym kotoucem vycnivajicim jen kousek z ,,dorazove hrany`` (hloubku vycnivani lze upravovat). Pritom se vynechaji mista, kde by drazka zasahla do kovovych casti ramu (panty). Gumova trubicka se na techto mistech ale neprerusi, jen se ji (ziletkou nebo ostrym nozem) odrizne v tomto useku pero.1 To se odrizne i v mistech, kde trubicka obchazi kolem rohu. Zustane tak jedine misto, kde profil neni prubezny, nejlepe na horni hrane nebo jednom z hornich rohu.

Trubicky ze silikonove gumy lze uzit i v pripade, ze skviry jsou tenci, nez je souhrnna tloustka obou sten profilu, ale pak je nutno v ramu (ci zarubni) vyfrezovat melkou tlustou drazku i pro trubicku samotnou. Je to jeste vice prace, ale stoji za to. Krome neomezene trvanlivosti tesneni je totiz jeho dalsi velkou vyhodou oproti penove pasce, ze okno se jiz od prvniho okamziku zavira uplne lehce. Nevyhodou je, ze k instalaci silikonoveho tesneni potrebujete specialni naradi -- bud si pozvete remeslnika, ktery je ma, nebo si je zkuste pujcit.

Nouzove tesneni tmelem

Rozhodne ale necekejte az do jara, nez se k naradi dostanete. To radeji sahnete po tretim moznem tesnicim prostredku. Tim je opet tmel, akrylatovy ci silikonovy. Pripada vam divne, jak by se dalo okno utesnit tmelem, aniz by se tim prilepilo? Neni to vubec tezke. Tmel v dostatecne vrstve (podle toho, jak tluste jsou tesnene spary) naneste na ocistenou zaruben a vsechny plochy ramu, ktere s nim mohou prijit do styku, natrete pomoci stetce jedlym olejem. Pak ram s duverou pritlacte. Dalsi den bude uz tmel dostatecne ztuhly, abyste mohli dvere ci okno otevrit, pretecene okraje tmelu odriznout ostrym nozem a olej otrit. Nevyhoda tmelu je, ze pokud pri tuhnuti zmensi svuj objem, netesni pak uz dokonale. Je to ale porad mnohem lepsi nez nechat skviry zcela otevrene.

Tmel muze byt rychlou alternativou i u oken ve vysce, ktera se nikdy neotviraji. Ty lze tenkym prouzkem tmelu utesnit v zavrenem stavu, a kdyz je nekdo jednou za par let otevrit prece jen bude chtit, snadno tmel odrizne nozem. Tmel se hodi i u ventilacnich okenek, ktere se jen pooteviraji nejakou soustavou pak, pokud se na jejich ramy dostaneme alespon steteckem, abychom je naolejovali a zajistili tak, aby se ke tmelu neprichytily.

Kovotes na vnejsich ramech?

Klasicka okna, ktera maji vnitrni a vnejsi ramy, casto tesnenim opatrena jsou, obvykle ale jen na vnejsich ramech -- jsou to ony tenke plechy zvane tez kovotes. Tesneni ale patri hlavne na ram vnitrni (viz vyse) a ono vnitrni tesneni musi tesnit mnohem lepe nez to na vnejsich ramech. Proc? Proto, aby celou zimu nebyvala chladna skla vnejsich oken zarosena od vlhkosti z interieru. Nejen, ze pak pres ne neni videt ven, ale navic se se jejich ramy stekajici vodou rychle nici, hlavne jsou-li drevene. Pokud takova zarosena vnejsi okna doma mate, zacnete prave s tesnenim jejich vnitrnich kridel, jeste driv nez s kominy a dvermi.

Neni utesneni prilis dokonale?

Urcite neni. Cim dokonalejsi utesneni, tim lepe. Samozrejme, v utesnene budove je potreba pamatovat na vetrani jeste mnohem vic nez predtim. Dokonale to muze zaridit jen automaticky vetraci system s cidlem oxidu uhliciteho a zarizenim, v nemz odchazejici vzduch ohriva ten, ktery prichazi zvenci. I bez takoveho systemu se lze ale ridit dvema signaly.

Cichovy vjem

kdyz prijdete zvenci, je tim nejjednodussim ukazatelem: vzduch uvnitr nema mit neprijemny zapach. Pokud ma, je nutno pruvanem kratce vyvetrat. To muze byt i pripad tesne budovy, do ktere se vracime rekneme po vikendu. Je-li tomu ale tak, je to signal, ze v budove jsou zdroje zapachajicich latek, ktere je nutne odstranit: napr. spatny nabytek.

Prizemni budovy v oblastech vyvrelych hornin muze byt po delsi nepritomnosti vhodne dukladne provetrat take proto, abychom vypustili nahromadeny radon, podobne je to i u budov betonovych.

V dobe, kdy jsme uvnitr, nas dalsi primerene vetrani kupodivu nic nestoji: vykon, ktery je potreba na ohrati venkovniho vzduchu, zhruba dodaji nase vlastni tela.

Vlhkomer

Jinou indikaci, zda ventilace budovy neni nevhodne mala, je vlhkost vzduchu. Do utesnene budovy je nezbytne umistit vlhkomer. Ten ostatne muzeme zakoupit uz o sezonu drive, abychom si vsimli, jak nevhodne suchy je v zime vzduch, dokud je budova netesna.

Vlhkomer muze byt vlasovy nebo elektronicky. V obou pripadech jeho udaje musime obcas overit pomoci teplomeru s koncem volne umistenym ve vzduchu. Zaznamename si jeho teplotu (snazime se odhadnout i desetiny stupne) a pak konec se rtuti ci lihem (nebo cidlo elektronickeho teplomeru) obalime napr. kouskem toaletniho papiru a smocime vodou. Po deseti minutach zaznamename teplotu znovu. Bude asi o nekolik stupnu nizsi. Relativni vlhkost vzduchu pak odecteme z nasledujici tabulky. V prvnim jejim sloupci je Celsiova teplota (sucheho teplomeru), v poslednim maximalni absolutni vlhkost pri teto teplote (/ 1 g H$_2$O na 1 m$^3$ vzduchu). Sloupce se tremi hodnotami udavaji relativni vlhkost pro pripad klidneho vzduchu, mirne proudiciho vzduchu a ofukovaneho vlhkeho teplomeru (napr. ventilatorem).

 

 

Relativni vlhkosti vzduchu / 1%

 

tepl.

rozdil teplot sucheho a vlhkeho teplomeru / 1 C

max.vl.

 

/ C

1

2

3

4

5

6

/g$\cdot $m$^{-3}$

 

3

78

83

85

56

67

70

35

51

56

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.0

 

4

79

84

86

58

68

72

38

53

58

18

38

44

 

 

 

 

 

 

6.4

 

5

80

85

86

61

70

73

41

55

60

22

41

47

4

27

34

 

 

 

6.8

 

6

81

85

87

62

71

74

44

57

61

26

43

49

9

30

37

 

17

25

7.3

 

7

82

86

87

64

72

75

47

59

63

30

46

51

13

33

39

 

20

28

7.8

 

8

83

86

88

66

73

76

49

60

64

33

48

53

17

36

42

 

24

31

8.3

 

9

84

87

88

67

74

77

52

62

65

36

50

54

21

38

44

6

27

34

8.8

 

10

84

87

89

69

75

77

54

63

67

39

52

56

24

41

46

10

29

36

9.4

 

11

85

88

89

70

76

78

56

65

68

41

54

58

28

43

48

14

32

38

10.0

 

12

86

88

89

71

77

79

57

66

69

44

55

59

31

45

50

18

35

40

10.7

 

13

86

89

90

72

78

80

59

67

70

46

57

60

33

47

51

21

37

42

11.4

 

14

87

89

90

74

79

80

61

68

71

48

58

62

36

49

53

24

39

44

12.1

 

15

87

89

90

75

79

81

62

69

72

50

60

63

39

50

54

27

41

46

12.8

 

16

88

90

91

76

80

81

64

70

73

52

61

64

41

52

56

30

43

48

13.6

 

17

88

90

91

76

81

82

65

71

73

54

62

65

43

53

57

33

45

49

14.5

 

18

88

90

91

77

81

82

66

72

74

56

63

66

45

55

58

35

47

50

15.4

 

19

89

91

91

78

82

83

67

73

75

57

64

67

47

56

59

37

48

52

16.3

 

20

89

91

92

79

82

83

69

74

75

59

65

68

49

57

60

39

50

53

17.3

 

21

90

91

92

79

83

84

70

74

76

60

66

69

51

59

61

42

51

54

18.3

 

22

90

91

92

80

83

84

71

75

77

61

67

69

52

60

62

43

52

55

19.4

 

23

90

92

92

81

84

85

71

76

77

62

68

70

54

61

63

45

54

57

20.6

 

24

91

92

92

81

84

85

72

76

78

64

69

71

55

62

64

47

55

58

21.8

 

25

91

92

92

82

84

85

73

77

78

65

70

71

56

63

65

48

56

59

23.0

 

 

tepl.

rozdil teplot sucheho a vlhkeho teplomeru / 1 C

 

/ C

7

8

9

10

11

12

13

14

 

12

5

25

31

 

15

23

 

6

14

 

 

6

v klidnem vzduchu

 

13

9

27

34

 

18

25

 

9

17

 

 

9

 

v mirne se pohybujicim vzduchu

 

14

13

30

36

 

21

28

 

12

20

 

4

12

 

 

ofukovany

 

15

16

32

38

5

24

30

 

15

22

 

7

15

 

 

8

 

 

 

 

 

 

 

 

16

19

35

40

9

26

32

 

18

25

 

10

18

 

 

11

 

 

4

 

 

 

 

 

17

22

37

41

12

29

34

 

21

27

 

13

20

 

6

13

 

 

7

 

 

 

 

 

18

25

39

43

15

31

36

6

23

29

 

16

22

 

9

16

 

 

9

 

3

 

 

 

19

28

40

45

18

33

38

9

26

31

 

18

25

 

12

18

 

5

12

 

6

 

 

 

20

30

42

46

21

35

39

12

28

33

4

21

27

 

14

20

 

8

14

 

9

 

3

 

21

33

44

48

24

37

41

15

30

35

7

23

28

 

17

23

 

10

17

4

11

 

6

 

22

35

45

49

26

38

42

18

32

36

10

25

30

 

19

25

 

13

19

7

13

 

8

 

23

37

47

50

29

40

44

21

34

38

13

27

32

6

21

26

 

15

21

9

16

4

10

 

24

39

48

51

31

42

45

23

35

39

16

29

34

9

23

28

 

17

23

12

18

6

13

 

25

41

49

52

33

43

46

26

37

41

18

31

35

11

25

30

5

20

25

14

20

9

15

 

Vhodna vlhkost vzduchu

v obdobi, kdy je venku mraz, je v interieru alespon 45% (pokud klesne pod 40%, prestoze budova nebyla tyden neobyvana, utesneni je velmi nedostatecne a interier se stava nezdravy), nejvyse ale 60%. Pokud je vetsi, je nacase vetrat. V obdobi, kdyz ranni teploty jsou kolem 5 C, plati hodnoty asi o deset procent vyssi.

V obdobi, kdy jsou venku teploty podobne jako uvnitr, jeden vlhkomer o vetrani tolik neprozradi, to by musel byt druhy venku. Tehdy ale muzeme mit okna dele dokoran, hlavne v hodinach, kdyz ma venkovni vzduch nejvhodnejsi teplotu, ani velmi vydatne vetrani kvalitu vzduchu v interieru neohrozi.

Stale vetrani

Kratke vetrani pruvanem dokoran otevrenymi okny neni jedinou moznosti, jak v budove udrzovat prijemne prostredi. V chladnem obdobi roku je take mozne otevrit nekterou z kominovych klapek ci prepazek, napr. tu nad varicem v kuchyni, a k tomu i nejaky privod vzduchu zvenci. Tim muze byt pootevrene okenko nebo zvlastni pruduch na opacnem konci bytu, kde nas pritok studeneho vzduchu moc nerusi. Pootevreni staci velmi male, je-li venku mraz, ale je potreba mnohem vetsi, je-li tam nad 10 C. V zime je mozne, ze samotne otevreni nejakeho komina povede k takovemu tahu (ten snadno overime nejakym perickem ci navlhcenym prstem) vinou zbylych netesnosti, ze zadny privod vzduchu do budovy otevirat nemusime. Teprve az budeme potrebovat proud vzduchu jeste vetsi, napr. po zapaleni kamen na drevo, muze byt potreba otevrit privod vydatnejsi, pokud kamna nebudou pekne ,,tahnout``. Otevrit nejaky privod vzduchu byva take potreba, kdyz zapneme ventilator nad varicem v kuchyni (v kazdem pripade tehdy, kdyz je v provozu plynova trouba) -- hodi se mit u jeho otvoru poveseny nejaky napadny prouzek latky, ktery nam ukaze, zda odtah funguje jak ma.

Kdy nevetrat

Stale zimni vetrani je potreba zastavit, kdyz budovu opoustime -- jinak by v zime neprijemne vyschla a bud i vystydla, nebo alespon spotrebovala spoustu energie zbytecne.

Vyjimku tvori jen chaty a jine budovy obyvane jen obcas. Po odchodu je nechavame vystydnout a je vhodne je nechat mirne vetrat, aby voda, kterou jsme po sobe zanechali (ve vzduchu a ve zdech) mohla odejit pryc a relativni vlhkost nestoupla nad 70%. Vyborne izolovanou masivni budovu ale takto vetrat nemusime, pokud se vratime uz za tyden -- teplota v ni klesne tak malo, ze voda ze vzduchu nezacne kondenzovat.

Byt jako jeden vzduchovy prostor

Zatimco navenek ma byt budova co nejtesnejsi, jednotlive teple mistnosti jednoho bytu maji byt dobre vzduchove propojene, a to i pri zavrenych dverich. Pokud dvere tesni, mely by byt mistnosti spojeny otvory, pres ktere vzduch dobre proudi. Vhodny vlaknity material v nich pritom muze omezit prostup zvuku. Otvory by mely byt u spodnich i hornich okraju mistnosti (v nouzi staci na hornim okraji dveri misto u stropu). K cemu takove opatreni? K tomu, abyste vyuzivali cely objem bytu napr. i tehdy, kdyz v jedine mistnosti je vice lidi a nevyhovuje jim pootevrene okno. Vyvetrat cely byt pruvanem muzete teprve, az odejdou. Je-li v tesnem byte nejprve zcela cerstvy vzduch a byt ma objem osmdesat metru krychlovych, zacina byt i pri pritomnosti deseti lidi vyvetrani opravdu nalehave az po dvou hodinach a tri lide mohou spat bez vetrani klidne celou noc.

Spiz apod.

Tesneni patri naopak na dvere do mistnosti, ktere chceme nechat chladne -- tedy urcite na spiz. Pokud by se totiz do nich trvale dostaval vzduch z vytapenych mistnosti, ktery obsahuje dost vodni pary, relativni vlhkost vzduchu v chladne mistnosti by byla velmi vysoka, coz je obvykle opak toho, co si prejeme. Utesneni takove mistnosti vuci ostatnimu interieru by proto melo byt lepsi nez jejich utesneni navenek -- u spize je dokonce vhodne, kdyz je mirne provetravana (tehdy ale musi byt vuci ni zbytek domu izolovan temer stejne dukladne, jako proti venkovnimu prostredi).

Druha, treti, ctvrta ... vrstva v oknech

Plochou beznych oken unika v zime velmi mnoho tepla ven z budovy. Aby takovy vyrazny tepelny tok mohl probihat, musi byt uz prvni, nejvnitrnejsi plocha okna o dost chladnejsi nez vnitrek mistnosti -- tok tepla ven je primo umerny rozdilu teplot povrchu skla a protejsi steny ci vzduchu v mistnosti.

Chladne sklo v okne se v mraze projevi neprijemne uz v neprilis dobre utesnenem dome, pokud zrovna varime nebo se sprchujeme: srazi se na nem vzdusna vlhkost. U dukladne utesneneho domu byva orosene v mraze trvale. Jestlize tepelnou propustnost okna snizime, zabranime tim i jeho orosovani.

Tok energie oknem ven

Energie tece z budovy oknem dvema zpusoby: jednak si povrchy predavaji energii zarenim, pricemz teplejsi povrch vyzaruje vice nez povrch chladnejsi, a jednak je teplo vedeno plynem (bezne vzduchem).

Vzduch vede teplo sice mnohem hure nez hustsi latky, ale pri vrstve tlustsi nez nekolik milimetru uz se zacina uplatnovat jeho proudeni a pri vrstve nad pet centimetru uz se jeho izolacni vlastnosti takrka nezlepsuji (pokud nejde o chladnou plochu dole a teplou nahore).

Sklo v okne ma tepelnou vodivost mnohonasobne vetsi nez vzduch, ale na tom nezalezi. Podstatne je, ze je dokonale neprostupne pro dlouhovlnne infracervene zareni a ze tedy brani tomu, aby rovnou na sebe mohly zarit plochy velmi rozdilnych teplot venku a vevnitr. Stejne dokonale prerusuje proudeni vzduchu mezi oblastmi ruznych teplot.

Okno tedy izoluje tim lepe, cim vice vrstev skla v nem je -- zejmena pokud jsou od sebe vsechny dostatecne vzdaleny, tj. alespon dva centimetry.

Klasicka cesta zlepseni okna spociva v pridani dalsi vrstvy skla, nekdy teprve druhe, jindy uz treti. Podobnou sluzbu jako obycejne sklo nam ale poskytne tricetkrat levnejsi pruhledna polyesterova folie. Jen ji musime umistit, stejne jako bychom to udelali v pripade dalsi tabule skla, alespon dva centimetry (lepe az ctyri, v nouzi ale poslouzi i jeden centimetr) od nejblizsi sklenene plochy.

Pruhledna polyesterova folie

se nejsnaze doplni na takovy ram, ktery ma sklo jen na jedne strane -- na druhou prilepime folii a mezi ni a sklem zustane mezera na tloustku ramu, tedy alespon tricentimetrova. Folie se snadno prichyti nekolika kousky dvojstranne lepici pasky a pak se po celem obvodu hermeticky prilepi pruhlednou lepici paskou (izolepou). Nez se ale do lepeni pustime, musime vykonat dve nezbytne operace.

Dve dirky ven

Nejprve do ramu musime provrtat dve dirky, ktera povedou z budouci dutiny do chladnejsiho prostoru, tedy smerem ven. Jedna dirka by mela byt dole, druha nahore. To zajisti, ze v dutine bude vzduch s nizsi absolutni vlhkosti, nez ma vzduch vnitrni. Do direk se umisti vlaknity material (vata), ktery umozni velmi pomale proudeni vzduchu a vyrovnavani tlaku, ale nepropusti dovnitr prach. Dutina pak muze zustat trvale cista.

K tomu ale musi byt cista uz na zacatku -- a to je take nejvetsi kus prace, totiz dokonale umyt sklo, ktere pak uz nebude pristupne. Je to nutno delat ci alespon dokoncit pri dobrem svetle, tedy nejlepe na slunci, jinak necistoty na skle snadno prehledneme. Pochopitelne, dukladne ocistime i samotny ram.

Lepeni folie

Pak staci nalepit na horni a dolni rohy ramu male kousky dvojstranne lepici pasky (u vetsich oken pripadne i na jedno ci vice mist mezi rohy), vzit roli s nedotcenou a nezaprasenou folii, prilozit ji k horni casti ramu a odrolovat dolu. Od role se folie odrizne velmi ostrym nozem nebo ziletkou a pak se odriznou i pripadne precnivajici okraje. Je-li folie hrbata, lze to napravit opatrnym odlepenim, napnutim a opetovnym pritistenim v mistech, kde je provizorne prichycena. Pak se oblepi dukladne obycejnou tenkou pruhlednou lepici paskou, pricemz ji lze jeste dale napinat.

Ma-li byt folie dobre vypnuta, je potreba ji instalovat bud na slunci nebo v noci pri silnem osvetleni zevnitr. Jinak totiz zadne faldy na ni nevidime, tak tenka a pruhledna je (nebo ma byt). Vypnuti folie je ale jen zalezitost esteticka, pokud na okno moc nevidime (napr. je beztak temer stale zakryto zavesem), mozna na jejim vypnuti vubec nezalezi. Pokud ale nahodou zalezi, muzeme je dodatecne vylepsit zahratim folie. Jde to pomoci infrazarice (ale ne moc dobre, protoze kratkovlnne infracervene zareni folie vetsinou propousti) nebo pomoci fenu (proud vzduchu ale folii prohyba).

U klasickych oken se dvema ramy za sebou tak muzeme rychle a levne zvysit pocet pruhlednych vrstev ze dvou na ctyri. Tim tepelna propustnost okna klesne skoro dvakrat a kazdy takto upraveny metr ctverecni usetri za topnou sezonu vice nez sto korun, pri materialovych nakladech i pod deset korun. Az se po zimni sezone nebo nekdy pozdeji bude uz folie zdat spinava (je mekka a nelze ji tedy cistit tak dobre jako sklo), klidne ji odstranime a na podzim instalujeme novou.

Folie do sroubovaneho ramu se dvema skly

Tluste dvojite ramy, ktere maji sklo z obou stran, davaji moznost umistit folii dovnitr, takze se nemuze zaprasit ci poskrabat. Pred instalovanim folie musime samozrejme obe budouci dutiny opatrit otvory, ktere zajisti, ze uvnitr bude tentyz vzduch jako venku, a do otvoru vedoucich ven dat vatu, viz vyse. Po opetovnem smontovani ramu sparu dukladne zatmelime, takze dutina se uz nikdy uvnitr nezaspini. Vatu v otvurcich muzeme jednou za pet let vymenit, bude-li jeji vnejsi cast uz moc spinava. (Slozitejsi alternativou pruhledne folie je pokovena roleta, viz odst. 4.3.)

Folie budoucnosti

Casem se jiste dockame i folii specialnich, ktere jsou sice zcela pruhledne pro svetlo, ale pro dlouhovlnne infracervene zareni se chovaji podobne jako alobal: temer vsechno odrazeji. Vzhledem k tomu, ze zareni mezi jednotlivymi vrstvami okna odnasi vice nez polovinu energie (vedeni tepla vzduchem je az na druhem miste), nahradi jedna takova vrstva, ktera zareni nepohlcuje, ale odrazi zpet, vice nez dve vrstvy obycejne. Ucme se ale zachazet uz s dnesnimi, ,,obycejnymi`` foliemi.

Neni sklo lepsi?

Oproti polyesterove folii je lepsi jiste v tom smyslu, ze jeho plochu vystavenou okoli lze dokonale cistit. Polyesterova folie schovana v dutine se ale nespini a folii pristupnou muzeme misto cisteni vymenit. Sklo ma naopak nevyhodu, ze je nekdy prilis tezke.

Ciste bezne plastove folie, nejsou-li velmi tluste, maji ale oproti sklu i jednu neviditelnou nevyhodu. Zcasti propousteji dlouhovlnne infracervene zareni a umoznuji tak do jiste miry proud zareni mezi ruzne teplymi oblastmi na obou stranach od sebe. Oxidovane uhlovodiky, jako polyester, propousteji dlouhovlnne zareni malo a od skla se tedy moc nelisi. Neoxidovane polymery, jako polyetylen nebo polypropylen, pohlti ve vrstve o tloustce setiny milimetru jen deset procent dlouhovlnneho zareni a temer vsechno propusti. Dokonale prerusuji jen proudeni vzduchu. Jejich ucinek je tak oproti sklu ani ne polovicni. Presto dve folie, jedna na vnejsim a druha na vnitrnim okne, i kdyz jsou z malo vhodneho polypropylenu, poskytnou lepsi sluzbu nez jedna pridana vrstva skla, a to za zlomek ceny.

Skla odrazejici dlouhovlnne zareni

Mnohem lepsi nez neprilis tenka polyesterova folie je jen specialni sklo, jehoz jedna strana je opatrena neviditelnou vrstvou, zabranujici zarivemu prenosu energie. Na rozdil od one specialni ,,folie budoucnosti`` takove sklo uz k dostani je. Mluvi se o skle s tvrdou (odolnou) vrstvou nizke emisivity.2 Pokud chceme pridat skutecne dalsi sklo, pak by melo byt vyhradne takove. Podobne stoji za to pouzit sklo s nizkou schopnosti vyzarovani misto obycejneho, kdyz vymenujeme rozbitou tabuli.

Folie, ktere takrka nepohlcuji dlouhovlnne infracervene zareni (tj. co nejtenci polypropylenove) se idealne uplatni prave spolu s takovym sklem. Potlaceni zariveho prenosu energie na ctvrtinu, ktere vrstva nizke emisivity na skle zajisti, doplni potlacenim proudeni vzduchu, aniz v dalsi vytvorene dutine zarivy prenos opet zvysi.

Superokna

Vymena tabule skla ale dava jeste lepsi moznost: nahradit ji specialnim dvojsklem se zanedbatelnym zarivym prenosem v dutine nebo jeste lepe souvrstvim trojitym, kde prostredni vrstvu tvori folie ,,Heat Mirror``, oboustranne vyborne odrazejici dlouhovlnne infracervene zareni.3 To je jiste vec radove drazsi, ale neni to nesmysl. Trojita souvrstvi tohoto typu (mohou byt i ze tri vrstev skla, jsou pak ale zbytecne tezsi a tlustsi) plnena argonem nebo (maji-li byt tenka) kryptonem4 se oznacuji jako superokna. Izoluji lepe nez metrova cihlova zed. Prave jim patri budoucnost. Okna jimi opatrena uz nejen ze nebudou slabsim mistem izolace budovy, ale naopak spolehlivymi ,,kamny``. Dobre topi sice i obycejna stara okna, ale jen kdyz jimi sviti slunce (tehdy dokonce topi lip, protoze propousteji vice slunecniho zareni). Za zimnich noci unikne obycejnymi okny ven vice tepla, nez ve dne poskytnou. U superoken, nejsou-li orientovana rovnou na sever, je tomu vzdy naopak.

Nepruhledne vrstvy

v oknech, to zni jako nesmysl. Takove okno je prece k nicemu.

Ne tak docela. Za dlouhych zimnich noci mnohymi okny nepotrebujeme videt ven a nepruhledna, dokonce neprusvitna vrstva nijak nevadi. Zato muze velmi snizit unik tepla oknem ven.

Okenice

jsou tim nejucinnejsim doplnkem, pokud dobre tesni a jejich hlavni casti je vrstva izolacni hmoty tlusta alespon pet centimetru. V okenici muze byt okenko nekolikanasobne zasklene, ktere poskytuje omezeny vyhled ven a ve dne pousti do mistnosti trochu svetla. Je-li vnitrni plocha okenice svetla, u velkych oken vyznamne prispiva k osvetleni mistnosti (jinak je okno vlastne velmi cerna plocha). Lepsi nez bila je plocha kovove leskla, hlinikova - ta ma totiz i dalsi vyhodu, ze zamezi zarivemu prenosu mezi vnejsi plochou skla a okenici.

Zaluzie s hlinikovym povrchem

Jinou moznosti jsou zaluzie, nejlepe opet s ciste aluminiovym povrchem. Staci, kdyz je hlinik na zaluzii aplikovan jen jako tenka vrstva, napriklad nalepen na drevenych lamelach. Bohuzel, vyrobci zaluzii o odrazivosti hliniku pro dlouhovlnne infracervene zareni obvykle nemaji ani tuseni a bezne hlinik znehodnocuji natery, ktere takrka vsechno takove zareni pohlcuji. Misto zaluzii s vynikajicimi izolacnimi vlastnostmi se tak prodavaji ve valne vetsine pripadu produkty zmrzacene. Pritom lze hlinik pohledove upravit i tak, ze dlouhovlnna odrazivost neklesne (tedy emisivita zustane na urovni deseti procent).

Pokovene rolety

Moznosti mene znamou jsou rolety z tenke pokovene folie. Ty nevydrzi venku, lze je umisti na vnitrni stranu okna, nejlepe ale, podobne jako zaluzie, mezi skla. Stazena roleta, je-li dost tesna, samozrejme oddeluje vzduch v obou polovinach dutiny a prerusuje zarivy prenos energie; to by ovsem umela i vlozena sklenena vrstva. Kovova vrstvicka na rolete ale zarivy prenos temer vylouci a izolacni schopnost dutiny mezi skly se tak stane temer ctyrikrat lepsi (u polypropylenove rolety odrazi aluminiova vrstva dlouhovlnne zareni i skrze folii).

Hotove pokovene rolety lze i zakoupit, ale jejich cena byva mnoho set korun za metr ctverecni. Pouziva se pritom folii tlustych a hrbatych. Alternativou jsou levne tenke folie. Vyhodou dostatecne tence pokovene rolety je, ze je pres ni mirne videt ven a rano neni uvnitr tma. Podobne jako pokovena zaluzie je roleta soucasne vybornou ochranou proti slunci za letnich veder.

Je-li mezi skly dost mista, je vyhodne rozdelit takovou dutinu na tretiny dvema roletami. Jedna muze byt pro svetlo dost propustna (rekneme z deseti procent, pro dlouhovlnne zareni zustava i tak dokonale odraziva), druha muze propoustet mene nez jedno procento svetla. Dohromady zajisti moznost dukladneho zatemneni mistnosti i velmi dokonale tepelne izolace za nocnich mrazu. Misto jedne rolety lze ovsem pouzit zaluzii s nezkazenym hlinikovym povrchem, ta je ve dne vyhodna pro pripadne odkloneni slunecniho svetla do stropu.

Plastove pokovene rolety i zaluzie je vhodne umistovat do utesnenych dutin mezi skly, kde zustanou trvale ciste a jejich odrazivost pro dlouhovlnne infracervene zareni se behem let nebude zmensovat. Pro sesroubovana okna se sirokou dutinou je to jeste lepsi alternativa nez rozdelit jejich dutinu pruhlednou folii.

Se dvema dostatecne tesnymi aluminiovymi roletami zacne okno v noci izolovat skoro ctyrikrat lepe nez predtim, a zacne byt zbytecne mit pod nim radiator.

Problem je jen s ovladanim rolet ci zaluzii v nepristupne dutine - kolem jejich snurek by melo proniknout tak malo vzduchu z interieru, ze jej v dutine bude nejvyse jedna desetina (zbytek by mel byt vzduch venkovni, protekajici v zime pomalu dutinou diky dvojici prachotesnych otvurku, viz odst. 3.3 ,,Dve dirky ven`` Samozrejme, problem by nenastal, kdyby ovladani bylo elektricke.

Kvalitni stresni okna

Ve stresnich oknech by takove rolety mely byt instalovany v kazdem pripade. Nejen proti letnimu slunci, ale i proti zimnim ztratam -- ty jsou u oken namirenych do mraziveho vzduchu vysoko nad zemi zretelne vetsi nez u oken svislych. Pomuze jen vice dutin (minimalne 2) s potlacenym zarivym prenosem uvnitr okenniho souvrstvi.

U sikmych oken je snadne docilit vyborne tesnosti rolet, protoze se jejich spodni lista a okraje musi opirat o vodici bocni listy uvnitr ramu.

Stresni okno vhodne skladby tak obsahuje odshora postupne: obycejne sklo, vzduchovou dutinu rozdelitelnou na tretiny dvema roletami a dole pak ,,superokno`` s folii Heat Mirror uvnitr (v nouzi lze pouzit spickove izolujici dvojsklo). Takova okna asi zatim nikdo nevyrabi, ale pozadovat byste je meli, nemusi byt o mnoho drazsi nez ta bezna. Pri zatazenych roletach je i v tuhych mrazech teplota jejich vnitrniho skla jen o dva stupne nizsi, nez ma vzduch v mistnosti.

Jak zlepsit ramy

Kdyz se souvrstvi v okne stane dobre ci vyborne izolujici, je skoda to kazit spatnym ramem. U klasickych dvojitych (kastlovych) oken, ktera maji hloubku vetsi nez jeden decimetr, to neni tak velky problem. Nejsou-li ale dve okna za sebou, je jediny ram obvykle velkym tepelnym mostem a jeste vice tepla muze z domu unikat tenkym usekem zdi kolem pevne casti ramu.

Spravne reseni je u izolovaneho domu jen takove, ze ram navazuje na izolacni vrstvu, tedy napr. polystyren a ne na cihlovou zed. Tim odpada tepelny most kolem ramu. Dalsi krok je zlepseni ramu samotneho. To je mozne u kazdeho ramu vlastne snadno - zvenci je potreba ram prekryt penovou izolacni vrstvou o tloustce alespon peti centimetru. Minimalne jeho pevnou cast, lepe ale i cast pohyblivou a dokonce i prouzek skleneneho souvrstvi, aby se potlacil tepelny most sklo-distancni ramecek-sklo.

U izolovaneho domu je nejsnazsi reseni takove, ze vnejsi izolace pokracuje i pres ram, ktery tak prestava byt zvenci videt - idealne by mela byt patrna jen stena, sklo a zase vnejsi stena (ram lze na zed kolem skla namalovat...). Zevnitr by pri zavrenem okne bylo videt silikonove tesneni dosedajici zvenci na sklo, pri otevrenem i pruh vnitrniho oblozeni izolacni vrstvy, napr. dreveneho, s tesnenim proti vetru a desti na okraji. U neizolovaneho domu je reseni pracnejsi, vyzaduje umistit kolem ramu penove hranoly zakryte zevnitr napr. preklizkou a zvenci tenkym plechem.

Detaily takoveho vnejsiho izolacniho oblozeni okna, hlavne jeho dolni casti, nejsou jednoduche a je tezke se odnekud poucit. Je to zatim problem i pro stavitele nejdokonalejsich domu, ktere nepotrebuji otopnou soustavu, tzv. pasivnich domu, viz http://www.passiv.de/ nebo http://www.cepheus.de/ - az donedavna se pouzivala spatna zaskleni a spatne ramy malokoho trapily. Jedno mozne reseni bude brzo k videni na okne na me pracovne na hvezdarne.

U stresnich oken je dokonale izolovani ramu mozne jen v pripade, ze panty okna jsou jenom nahore. Bezne sklapeni okna kolem prostredku je ve skutecnosti zbytecne. Protoze jsou ale takova skoro vsechna, je potreba najit uspokojive zpusoby izolovani i pro ne.

Dodatecna vnejsi tepelna izolace okraju oken muze mit i dalsi priznivy dusledek: zvyseni zivotnosti ramu okna az naveky.

Schemata zaskleni

obr. (12 KB)

Zaskleni s ruznym poctem pruhlednych vrstev, obycejnych a se specialnimi povrchovymi vrstvami. Udaje plati pro okna svisla, okna stresni propousteji tepla ponekud vice vinou silnejsi konvekce hlavne nad nimi a pod nimi (vice jsou ovlivnena okna bez specialnich vrstev a jen s jednou dutinou). Tim dokonalejsi zaskleni si stresni okna zaslouzi.

Stejne dobre jako trojite zaskleni se dvema povrstvenymi skly izoluje trojice, kde je mezi dvema obycejnymi skly folie ,,hmtc88``(a v dutinach samozrejme krypton).

Ctyrnasobne zaskleni je pouzitelne jen u starych bytelnych oken, kde se na kazde kridlo prida sklo s okolnou odraznou vrstvou (v dutinach je ovsem vzduch, cimz jsou izolacni schopnosti omezene).

 


Ekologicky institut Veronica, mailto:veronica@ecn.cz
Panska 9, 601 91 Brno tel. (5) 42 21 83 51

http://www.veronica.cz/

 

Footnotes

... pero.1

Je to sice vice prace nez kus tesneni proste vynechat, ale jen tak ma instalace tesneni vubec smysl. Pokud se vynechaji dokonce dve mista v ruznych vyskach (a panty byvaji nad sebou), je tesneni temer k nicemu, protoze hornim mistem tece vzduch rychle do chladneho prostoru a spodnim zase zpet. U klasickych oken se to pozna v zime dobre podle toho, jak jsem si vcera vsiml na Lipce, ze vnejsi okno se zarosi. Stekajici voda jej pak samozrejme rychle nici.

... emisivity.2

Emisivita aneb schopnost vyzarovani \ensuremath{\varepsilon}je cislo od nuly do jedne. Stejnou hodnotu ma cislo zvane absorptivita aneb pohltivost \ensuremath{\alpha}, tedy podil zareni, ktere se pri dopadu na danou plochu pohlti, $\ensuremath{\varepsilon}\equiv \ensuremath{\alpha}$. Totoznost obou cisel plyne z ,,druhe vety termodynamiky``. Jinym cislem od nuly do jedne je reflektivita, aneb odrazivost \ensuremath{\varrho}. Pro teleso, ktere je pro dane zareni neprostupne, je soucet obou cisel jednicka, tj. vysoce odrazne neprostupne plochy (s reflektivitou napr. 0,9) maji nizkou emisivitu (0,1). To je pripad kovovych vrstev. Jde-li ale o vrstvu, napr. plastovou folii, pro dane zareni zcasti prostupnou, je zde je jeste dalsi cislo, propustnost aneb transmisivita \ensuremath{\tau}. Pak plati, ze soucet vsech tri cisel je jednicka, $\ensuremath{\varepsilon}+ \ensuremath{\varrho}+ \ensuremath{\tau}= 1$. Nizkou emisivitu maji tedy i tenke polypropylenove folie. Specialni vrstvicku, ktera ma zabranit dlouhovlnnemu infracervenemu vyzarovani ze skla, bychom proto presneji meli nazyvat ,,povlak vysoke dlouhovlnne odrazivosti``.

... zareni.3

Tedy s velmi malou pohltivosti (na rozdil od obycejneho skla) a soucasne s nulovou propustnosti (stejne jako sklo). Zatimco dlouhovlnne zareni folie odrazi z 87%, svetlo jen ze dvou procent. Viditelny odraz na folii je pri kolmem dopadu ctyrikrat slabsi nez na skle, prozradi se tez purpurovym zbarvenim. Zatim nejlepsi je folie s oznacenim hmtc88, okna s ni nabizi http://www.rivallglass.cz/.

...kryptonem4

Hermeticky slepene souvrstvi, ve kterem by byl vzduch, je anachronicky nesmysl. Takova mizerna okna jsou tez lzive oznacovana jako ,,vakuovana``.



Up:
home www of Jan Hollan

hollan@ped.muni.cz (english / cesky, radeji nez ,,cesky``)