wz

Ukázkové číslo časopisu  Electrifying Times z roku 2002 přineslo článek o benzínových vypařovacích vstřikovacích systémech pro automobily, které umožňují 100-200 mpg (miles per gallon, pp). Tyto vysoce úsporné systémy existují již více než 50 let, ale byly potlačovány a drženy v tajnosti. Patenty na vypařovací systémy byly skoupeny velkými automobilkami a ropnými společnostmi. Znovuobjevení této technologie je důsledkem omezených zásob ropy a následného růstu cen benzínu a nafty. Počítačový věk umožnil vypařovací systémy přivést na novou úroveň. Prototypy vypařovacích systémů se 150 mpg jsou tajně instalovány do různých vozidel po celých Spojených státech. Zde je úryvek ze zmíněného článku. Celý článek najdete ve výše uvedeném čísle časopisu.


JÍZDA NA PÁRY BENZÍNU
Bruce Meland, 
Redaktor a vydavatel časopisu Electrifying Times


Častou nesprávnou představou je, že většina vozidel ve svých spalovacích motorech spaluje páry benzínu. Faktem však je, že vozidla poháněná benzínem spalují jemné kapičky, které jsou  rozprášeny pomocí karburátoru nebo injekčního systému do válců motoru.

 

To je velmi nehospodárný proces přeměny benzínu nebo nafty na energii. Maximální účinnost je někde mezi 20-ti až 30-ti procenty. Je známo a ověřeno již více než 60 let, že spalování par benzínu snadno sníží spotřebu na pětinu a emise jsou téměř nulové. Když jsou páry benzínu zahřáty na teplotu 450 stupňů Fahrenheita (232 stupňů Celsia), tyto páry jsou ve skutečnosti katalytickým krakováním rozděleny na frakce a přeměněny na menší a lehčí molekulární uhlovodíky, metan a metylalkohol. Během mých cest po celém světě jsem byl v kontaktu s několika velmi informovanými vynálezci, s jejich příbuznými nebo spolupracovníky, kteří věděli o mnoha úsporných karburátorech s nízkými emisemi. Jsem si jist, že mnoho z Vás slyšelo jména  Pogue, Covey a Fish v souvislosti s vypařovacími karburátory.


Nedávno jsem se rozhodl o svých zkušenostech a výzkumech vysoce účinných vypařovacích karburátorů napsat, protože tyto produkují téměř nulové emise. Buďme realisté, nejlepší a nejrychlejší způsob, jak vyřešit problémy znečištění ovzduší v přelidněných městech, je přesvědčit automobilky a ropné společnosti, aby vyndaly z trezorů konstrukce a patenty na vysoce úsporné karburátory a vstřikovací systémy. S použitím počítačem řízené regulace mohou být tyto systémy pozvednuty na vyšší úroveň a budou pracovat ještě lépe.


Ceny benzínu stoupají, na silnicích je více aut a více měst zažívá extrémní znečištění provozem automobilů. Zvyšme cenu benzínu a zároveň zdokonalme auta tak, aby ujela 100 mil na galon s téměř nulovými emisemi. To pomůže uchovat fosilní paliva pro mnoho příštích generací a v krátkém čase vyčistit ovzduší planety.

 

Prioritní program instalace vypařovacích karburátorů a injekčních systémů do 600 milionů vozidel po celém světě by byl rychlý a čistý způsob, jak města po celém světě učinit obyvatelnějšími  a jak omezit negativní účinky znečištění, jako je ucpávání dýchacích cest a rakovina, na zdraví obyvatelstva. Ve skutečnosti vývoj elektromobilů, hybridních vozidel a vozidel s palivovými články nepostupuje dostatečně rychle, aby vyřešil problém znečištění měst. Celosvětová exploze automobilismu je frustrující jak pro motoristy, tak pro dopravní plánovače měst a údržbáře silnic. Ve Spojených státech finance na stavbu a údržbu silnic nejsou schopny držet krok s extrémním nárůstem provozu aut.


Japonci nazývají USA „automobilová společnost“. Exploze aut, vedle problému znečištění ovzduší, také způsobuje tvorbu skleníkových plynů, což má za následek globální oteplování, které vede mj. k extrémním výkyvům počasí. Spalovací motor je považován za největší zdroj skleníkových plynů na světě. Uvážíme-li, že se v ulicích, na silnicích a dálnicích v USA pohybuje 200 milionů aut a že na celém světě jezdí 600 až 700 milionů vozidel, potom se naléhavost přijetí drastických opatření na očistu planety zdá být evidentní.


Nyní k věci. V roce 1936, podle četných zpráv,  Charles Pogue vybavil svůj Ford V8 vypařovacím karburátorem, který údajně ujel více než 200 mil na galon. V létě jel se svým Fordem V8 coupe z Winnipegu do Vancouveru, Kanada. Najezdil 1879,5 mil a spotřeboval 14,5 galonů benzínu. Obyčejný karburátor na stejnou cestu potřeboval 106,5 galonů. Konaly se tyto testy doopravdy? Nechal se Charles N. Pogue koupit? Ray Covey, který kontaktoval Poguovu rodinu, řekl, že John Pogue, Charlesův bratranec, v nedávném  rozhovoru, nahraném na pásku, tvrdil, že „Poguovy karburátory byly instalovány do některých amerických tanků a Jeepů v severní Africe během 2. světové války.“

Přeložil Ladislav Kopecký