wz

CLEMŮV MOTOR

               (word processor parameters LM=8, RM=75, TM=2, BM=2)
                     Taken from KeelyNet BBS (214) 324-3501
                          Sponsored by Vangard Sciences
                                   PO BOX 1031
                               Mesquite, TX 75150

                      There are ABSOLUTELY NO RESTRICTIONS
                 on duplicating, publishing or distributing the
                      files on KeelyNet except where noted!

                                December 26, 1992

                                   CLEM1.ASC

Před několika měsíci jsme měli telefonní hovor od jednoho přítele, který slyšel o tomto neuvěřitelném motoru, jenž prý sám běžel a navíc generoval přebytek využitelné energie. Podrobnosti v té době nebyly známy, a tak náš přítel nashromáždil více podrobností a setkali jsme se na obědě, abychom prodiskutovali, co zjistil. Naskenovali jsme obrázek tohoto stroje, uložili pod názvem CLEM1.GIF a zapakovali do souboru CLEM2.ZIP (jde o obrázek, který najdete výše na této stránce, pp).

Jak jsme pochopili, vynálezce Richard Clem zemřel na srdeční infarkt krátce poté, co byla podepsána smlouva s jistou uhelnou společností. Úředníky na vynucování práva byla provedena razie v jeho dílně a všechny jeho poznámky a nákresy byly zabaveny.



Příběh, jak byl vyprávěn naším nejmenovaným přítelem:

Jeden místní občan (Dallas) vyvinul uzavřený systém s motorem, který údajně generoval 350 HP (261 kW) a běžel sám. Motor vážil kolem 200 liber (cca 90 kg) a běžel na kuchyňský olej při teplotě kolem 300F (cca 150C).

Skládal se z kónusu (kuželu) namontovaného na vodorovné ose. Hřídel, který nesl kónus, byl dutý a do kónusu byly vyfrézovány spirálovité kanály. Tyto spirálovité dráhy, navinuté kolem kónusu, byly zakončeny na základně kónusu tryskami (hubicemi).

Když byla tekutina čerpána do dutého hřídele pod tlakem od 300-500 PSI (pounds per square inch = liber na čtvereční palec, tj. cca 2 – 3,5 Mpa), pohybovala se do uzavřených spirálovitých kanálů vyfrézovaných do kónusu a stříkala z trysek. To způsobovalo rotaci kónusu. S rostoucí rychlostí tekutiny se zvyšovaly otáčky kónusu.

S pokračujícím zvyšováním rychlosti se tekutina zahřívala, což vyžadovalo výměník tepla a filtrovací proces. Při určité rychlosti se rotující kónus stal nezávislým na pohonném systému a začal běžet samočinně. Motor běžel při rychlostech 1800 až 2300 ot./min.

Ihned po vynálezcově srdečním záchvatu a zabavení dokumentace syn vynálezce vzal jediný fungující model stroje na farmu nedaleko Dallasu. Zde byl pohřben pod 10 stop (cca 3 metry) silnou vrstvu betonu a v této hloubce běžel několik let.

Při pozdější konverzaci náš kontakt řekl, že motor byl testován společností Bendix Corporation. Testy zahrnovaly připojení motoru k dynamometru pro změření výkonu generovaného motorem v samočinném módu.

Motor 9 dní nepřetržitě generoval výkon 350 HP, což ohromovalo inženýry z Bendixu. Došli k závěru, že zdroj energie, který dokáže generovat toto množství energie v uzavřeném systému tak dlouhou dobu, musí být jedině atomové povahy.

Konstrukce motoru byla sestavena z běžné dostupných součástí s výjimkou dutého hřídele a kónusu s uzavřenými spirálovými kanály.

Richard Clem pracoval s těžkými stroji pro město Dallas a všiml si, že jistý druh vysokotlakých čerpadel běžel ještě chvíli po odpojení energie. Jeho zvědavost a touha pochopit tento fenomén vedla k vývoji Clemova motoru.



Následující článek je výstřižek z novin.


Clemův motor s účinností přes sto procent

V roce 1972 Richard Clem oznámil vynález způsobu, jak pohánět automobilové motory kuchyňským olejem.

Tvrdí to dodnes, přestože jeho první prototypový motor se rozpadl a byl odmítnut nejméně patnácti společnostmi, než sehnal finanční podporu.

Clem, 48-letý řidič těžkých strojů zaměstnaný u města Dallas a příležitostný vynálezce, říká, že kdyby automobilový průmysl přijal jeho vynález, motoristé by museli měnit osm galonů (cca 36 litrů) rostlinného oleje pouze každých 150.000 mil a vůbec by nemuseli kupovat benzín.

Clem řekl, že používá rostlinný olej, protože provozní teplota jeho motoru je 300 stupňů (Fahrenheita) – což je teplota vyšší než bod varu vody a konvenční motorový olej při této teplotě selhává. Ačkoli neprozradil mnoho podrobností o motoru, dozvěděli jsme se, že 12-tivoltová baterie je podle všeho jediným vnějším zdrojem energie.

Když Clem v roce 1972 dokončil svůj první motor na rostlinný olej, naplánoval si 600 mil dlouhou zkušební jízdu do El Pasa, aby otestoval svůj první model motoru, jehož vývoj financoval ze svých úspor. Ale nedojel dál než do Abilene a ohnul se hřídel u jeho motoru.

Z neúspěchu vinil slabou konstrukci, příliš malý hřídel a použití řetězů místo ozubených kol. Nezlomený, rozhodl se pokračovat, ale řekl, „Potřebuji peníze, abych mohl postavit tuto věc lépe“.

Ani automobilový průmysl, ani 15 dalších společností, jimž napsal – jedna z nich sídlila až na Taiwanu – nemělo zájem financovat stavbu prototypu a motor vyrábět.

„Minulý rok,“ řekl, „mi jedna velká uhelná společnost nabídla finanční podporu.“ Clem odmítl prozradit jméno svého sponzora, ale řekl, že uhelná společnost podepsala kontrakt na prodej motorů elektrárenským společnostem pro pohon tažných turbin.

Clem řekl, že očekává, že dokončí práci na motoru na konci tohoto roku (1972).


Poznámka Vanguardu...

Výše uvedený článek údajně pochází z Flower Mound (severovýchodně od Dallasu a kousek za Carrolltonem). Našel jsem jediného Clema v telefonním seznamu, volal jsem tam 20.11.92 a řekli mi, že v této oblasti neznají žádného dalšího Clema, ani neznají žádného Richarda Clema nebo jeho rodinu.

Během dvou nezávislých návštěv patentového oddělení dallaské knihovny nebyly nalezeny žádné patenty od Richarda Clema týkající se jakéhokoli motoru. Stále se snažíme získat více podrobností.

26.12.92 jsem vytvořil obrázek, který jsem uložil do souboru CLEM1.GIF a zabalil ho do archivu s názvem CLEM2.ZIP. Umožňuje lépe pochopit, jak byl motor konstruován, alespoň jak nám byl popsán.

Ti z vás, kteří studují takovéto záležitosti, okamžitě vidí podobnost s principem „Boundary Layer Drag“ (vlečení nebo tažení hraniční vrstvy), který se vyskytuje v mnoha Teslových pracích. Všimli jsme si něčeho podivného u rotujících hmot při určitých rychlostech - dějí se zvláštní věci. Rychlosti, při nichž k fenoménu dochází, jsou závislé na rezonančních frekvencích hmoty jako celku, přesně jak říkal Keely.

Clemův systém prý byl postaven z běžně dostupných dílů. Nejsložitějším dílem celého motoru je kužel. A podle principu „Boundary Layer Drag“ se zdá, že tento kužel není nezbytný. Otázka Clemova zařízení zní: „Dodává rozšířený povrch kuželu větší rychlost, je dosahováno vyššího tlaku odstředivou silou nebo jsou ploché desky, jaké jsou u Teslovy turbiny, dostatečné pro vyvolání stejného efektu?“

Pokračujeme v pátrání po dalších informacích o tomto zařízení a oceníme vaše komentáře nebo podpůrný materiál.


       If you have comments or other information relating  to such topics
        as  this  paper covers,  please  upload to KeelyNet or send to the
          Vangard  Sciences  address  as  listed  on the  first  page.
             Thank you for your consideration, interest and support.

          Jerry W. Decker.........Ron Barker...........Chuck Henderson
                            Vangard Sciences/KeelyNet

      --------------------------------------------------------------------
                    If we can be of service, you may contact
                Jerry at (214) 324-8741 or Ron at (214) 242-9346
      --------------------------------------------------------------------